Zárubeň

Zárubeň

Zárubeň (nebo veřej, hovorově futro nebo futra, z německého Futter, Türfutter) je rám pevně umístěný ve zdi, který ohraničuje otvor dveří a tvoří jejich nosnou konstrukci. Obvykle bývá dřevěný, zejména v dřívějších dobách byl kovový nebo kamenný.

Na zárubni je pomocí pantů zavěšeno křídlo dveří. Svislé části zárubně se nazývají ostění nebo podvoj, spodní vodorovná část se nazývá práh, horní nadpraží. Zárubeň musí být do zdi pevně uchycena, k tomu u starších typů zárubní slouží tzv. zhlaví nebo uši, což jsou okraje prahu, zasahující do zdi. Starší tesařské (dřevěné) zárubně byly tvořeny hrubou zárubní, která se obkládala obrubou z hladce hoblovaných prken, někdy různě profilovaných. Toto obložení se nazývá obíjení zárubní.

Barva, styl a materiál je ve většině případů vybíráno podle dveřního křídla, které bude použito. V naprosto vyjímečných podmínkách bývají použity rozdínlé stylově i materiálně zárubně i dveřní křídlo.

U zárubní na zakázku doporučuji pohlídat mezeru resp.: doléhavost mezi křídlem a “futrem”. Většinou totiž dochází k nedoléhavosti těchto dvou komponent a můžu říct, že v kombinaci ze sádrokartonem stačí, aby kolem dveří někdo je prošel a dveře udělají takový hluk, že to vzbudí i opravdové spáče.
Samozřejmě se problém pak dá dodatečně řešit těsnením, speciálními těsnícími proužky, atd, nicméně výsledek není moc vizuálně příjemný.

Comments are closed.